Sticky Cinnamon Buns (Lepkavé skořicové bochánky)

Přidáno před 5 months
Sticky Cinnamon Buns (Lepkavé skořicové bochánky)
Recept měl přijít už dávno. Já vím! A já se fakt snažila. Ale protože teď pendluju mezi bytem a mamahotelem, pořád někde něco zapomínám - třeba foťák. A v něm fotky. To jsem tak na Velikonoce dojela domů navštívit rodiče a vrátila se bez foťáku (a dalších méně důležitých věcí). Jelikož pak rodiče plánovali navštívit babičku, dali jsme si vzájemný sociální distanc, protože nikdo nevíme, jestli se nám covid vyhnul nebo ne, čili foťák jsem dostala do rukou až minulý víkend ve velké cestovní tašce. V té obří tašce bylo ovšem plno dalších věcí a jakožto minimalistovi (haha) mi ta taška překážela natolik, že jsem ji po vyprázdnění okamžitě musela předat zpět. Jenže to bych nebyla já, abych tam samozřejmě nenechala ten foťák, kvůli kterému celá předávka především probíhala. Takže jsem čekala další týden, než se dostanu domů a budu moct konečně doplnit recept o fotky. A bez fotek to přece nejde.

Že už jsem tu koronu načala, tak u ní ještě chvíli zůstanu. Doufám, že jste všichni v pořádku anebo případnou infekci úspěšně vyléčili. Do politických aspektů věci zabrušovat nehodlám, ráda bych to tu uchovala v pozitivním duchu. Ale chtěla jsem si postěžovat nad nedostatkem droždí, protože to s tím přímo souvisí a se samotným pečením ještě víc. Taky jste měli problém sehnat jak sušené, tak čerstvé kvasnice? Já jsem prošla všechny otevřené markety po trase Královo Pole - Dornych a absolutně nikde neměli ani jediný sáček nebo kostku. Ještě jsem doufala, že ve Vyškově na něco narazím, a teda jo, poslední tři kostky čerstvého jsem vykoupila já :D Ale sušený droždí je nadále spíš jako jednorožec, každý ho zná, ale nikdo ho neviděl. Pokud byste měli stejný problém a sušené kvasnice nikde neměli, můžu potvrdit, že to jde i z čerstvých. V tomto receptu preferuju sušené proto, že jednak málokdo za oceánem by použil čerstvé kvasnice (když nám jde o tu autenticitu, že jo) a jednak to má přece jen trochu jinou chuť, takovou míň kvasnicovou. Ano, mé vyjadřovací schopnosti upadají, ale pracuju na zlepšení!

Sama už nevím, jak se položka Sticky Cinnamon Buns objevila na mém seznamu, momentálně je k nalezení pod číslem 75. Ale pamatuju si, že jsem viděla někde na netu jejich fotku, tu tekoucí karamelovou polevu a řekla jsem si, že tohle prostě musím upéct. Pak jsem na ně zapomněla a vzpomenout si mi trvalo jen několik let, ale tak lepší než nikdy. Přemýšlela jsem fakt dlouho nad tím, jak je nazvat česky, protože slovo "lepkavé" neevokuje zrovna něco, co by ve mě vyvolalo okamžitou touhu to sníst, ale nevykoumala jsem nic lepšího a navíc jsou fakt lepkavé (nebo lepivé). Taky jim říkám bochánky, protože rolky mám spojeny spíš s těmi švédskými, které mají ještě na povrchu bílou cukrovou polevu a nemají tady tu krásně lepkavou hnědou. A vlastně ještě se často setkávám s označením skořicoví šneci. Ti lepí i v reálu (věřím, že tahle asociace v každém hnedka vyvolala vrcholně příjemné pocity).

Z již tradičního historického okénka se dneska bude vysílat jen stručně. Sticky Cinnamon Buns jsou typické pro Ameriku, ale samozřejmě ruku v ruce s globalizací se s nimi setkáme všude možně. Studnice světové moudrosti, Wikipedie, píše, že byly v oblibě už ve středověku a do USA se dostaly od německých přistěhovalců, a tedy skutečný původ je germánský a původně byly známy jako "schnecken" ( teda v Německu pořád jsou), což znamená šneci. Aha! Takže jim tak nepřezdívám úplně od věci. Každopádně tady ta máslem a cukrem prolitá varianta je už výsledkem jejich modifikace za velkou louží.

Přísady ani postupy se napříč internetem příliš neliší. Ve své podstatě ani nejde o nijak složitý recept, nejzajímavější částí je až samotný závěr, kdy se po upečení celý pekáč překlopí vzhůru nohama a tou viditelnou a prezentace hodnou stranou se stane ta, co byla celou dobu na dně. Nebudu kecat, že jsem neomylná, jednou se mi podařilo tu karamelovou polevu převařit, což nešlo až tak poznat kromě toho, že byla tužší než obvykle, ale po upečení už to bohužel bylo znát dost a spíš to celý křupalo, než že by se to po bocháncích jen tak ležérně roztíkalo. Ovšem jinak se jedná o celkem jednoduchou věc, které se určitě není třeba bát.

Nad těstem není příliš potřeba dumat, já hnětu všechno pěkně růčo, ale pokud máte robota, máte za chviličku hotovo a zcela bez potu. Náplň je taktéž otázkou chvilky. Nejrizikovější je právě už výše zmíněná poleva. Co se týče toho, zda použít med či kukuřičný sirup, je to na vás, co máte po ruce a co máte radši. Obojí se používá zhruba stejně, já volím sirup, protože bych med neměla kvůli alergii a navíc kukuřičný sirup má dobrou vlastnost při varu, a totiž to, že nekrystalizuje. Doporučuju použít jemnější cukr, ne takový ten vyloženě krystalový s velkýma kostičkama, protože se dlouho rozpouští (a i tak ne zcela v tomto případě) a u téhle polevy je to spíš na škodu. S jemnějším cukrem stačí polevu povařit asi 2 minutky a je hotovo. Jak ji budete vařit déle, hrozí, že bude tuhnout příliš rychle a jednak se bude blbě roztírat, jednak hrozí, že po upečení nebude lepkavá, ale spíš ztvrdne úplně. Důkazem mi budiž jeden zpackaný pokus.

Co se týče ořechů, tady to je úplně dobrovolné (protože u všeho ostatního vám jinak hrozí trest smrti :D). Nejlepší volbou jsou pekanové anebo vlašské. Ořechy lze přidat na dno a pak se pečou spolu s bochánky, což je nejčastější varianta mimo tu zcela bez ořechů. Anebo se dají přidat až dodatečně, ale to je doporučuju opražit, aby se jejich chuť zvýraznila. V sekci Poznámky a připomínky pak uvádím, jak je připravuju já. Ještě bych se vrátila k těm kvasnicích (a pak už bude recept, nebojte). Jestliže neseženete sušené, použijte do receptu 28 gramů čerstvých. Avšak pozor, v tomto případě je třeba udělat nejdřív kvásek, a to tak, že kvasnice rozdrobíme do mléka, přidáme cca 2 lžíce cukru (z množství, co už mají přijít do těsta) a necháme ho na teplém místě zpěnit a lehce vyrůst. Trvá to asi 15 minut. Pak už je postup stejný, do mouky nalijeme kvásek a tak dále a tak dále.

Ingredience:
máslo na vymazání pekáče
hladká mouka na válení těsta
Těsto:
675 g hladká mouka
85 g cukr písek
10 g sušené droždí
1 1/4 kl sůl
320 ml vlažné mléko
2 vejce
100 g rozpuštěné máslo
Náplň:
150 g hnědý cukr
2,5 kl skořice
70 g máslo
Poleva:
130 g máslo
50 g med či kukuřičný sirup
150 g hnědý cukr

Postup:
Těsto: Mouku, cukr, droždí a sůl dobře promícháme. Pak přilijeme mléko, vejce a máslo a mícháme do vytvoření relativně jednotné hmoty (těsto bude hutné). Na pomoučněném válu těsto dobře prohněteme, až je elastické a nelepivé - ručně to trvá asi 10 minut (není se třeba bát dát těstu párkrát pěstí). Takto připravené těsto dáme do mísy, lehce poprášíme moukou , zakryjeme utěrkou a necháme kynout na teplém místě 1 až 2 hodiny do zdvojnásobení objemu.
Náplň: V míse smícháme skořici s cukrem. V jiné misce rozpustíme máslo a necháme ho zchladnout na pokojovou teplotu.
Poleva: Máslo, med i cukr dáme do rendlíku a na mírném ohni za stálého míchání přivedeme k varu - směs začne silně bublat. Teplotu snížíme na co nejnižší a takto zvolna vaříme asi 1 až 2 minuty, dokud se cukr nerozpustí. Po celou dobu neustále mícháme, aby se směs nespálila. Pak ihned nalijeme do máslem vymazané pečící formy a rozetřeme po celém dnu.
Sestavení: Vykynuté těsto přendáme z mísy na pomoučněný vál a opět krátce prohněteme, až je znovu nelepivé a elastické. Pro snadnější manipulaci ho rozdělíme na poloviny. Vezmeme jednu půlku a rozválíme ji na velký a tenký obdélník (cca 30 x 40 cm). Nyní přijde na řadu náplň. Rozválené těsto potřeme po celém povrchu půlkou rozpuštěného másla a rovnoměrně posypeme polovinou skořicového cukru. Delší stranou smotáme těsto do rolády - snažíme se motat těsně, aby v roládě nebyl zbytečný vzduch. Roládu rozřežeme na stejně velké dílky (cca 5 cm velké). Jednotlivé dílky vložíme do polevou vylité formy řeznou stranou dolů. Mezi jednotlivými dílky necháváme trochu místa, protože hodně nakynou.

Totéž zopakujeme s druhou polovinou těsta i náplně. Naplněnou pečící formu necháme kynout asi půl hodiny na teplém místě. Pak bochánky potřeme lehce máslem a pečeme v předehřáté troubě na 180 stupňů 10 minut, pak teplotu snížíme na 160 a pečeme dalších 10 až 20 minut do zezlátnutí povrchu. Vyjmeme z trouby a ihned obrátíme formu dnem vzhůru na servírovací tác (případnou zbylou polevu ze dna formy setřeme a přendáme ještě na horké bochánky). Necháme vystydnout a můžeme odtrhávat jeden za druhým.

  • Na toto množství používám pekáč o velikosti 30 x 30 cm.
  • Do polevy volte jemnější hnědý cukr (ideálně pískový), protože velké krystaly se hůř rozpouští a směs při příliš dlouhém vaření ztuhne a po upečení může spíš křupat, než že by byla lepkavá.
  • Po nalití polevy můžete dno pekáče ještě posypat např. pekanovými nebo vlašskými ořechy. Případně je můžete přidat až po upečení. Já asi 4 hrstky ořechů zlehka opražím nasucho na pánvi, posypu pár lžičkami hnědého cukru a dvěma velkými špetkami soli. Neustále míchám, cukr se okamžitě rozpouští, takže hned, jak jsou ořechy obaleny, vypínám sporák a přendávám je do misky nebo rovnou nasypu na povrch upečených a překlopených bochánků.

Nevím, jak bych to shrnula výstižněji než tak, že už jsem je pekla nesčetněkrát a nikdy se mi nepodařilo je vyfotit, protože mizely tak rychle. Až teď, jak jsem byla doma sama, jsem měla příležitost a stejně jsem sama neměla příliš silnou vůli vydržet a počkat. Nakonec jsme byli jen dva a dalšího rána se dožil jen jeden (ale dělala jsem "jen" poloviční dávku, abyste mě neměli za úplný čunče). Másla je tam hříšně mnoho, cukru taky, ale taky to pak hříšně dobře chutná. Hlavně to není žádná suchotina. Skořicová chuť je tak ideálně výrazná, ale zase to úplně nepřebíjí. Osobně jsem velkým fandou té extra třešinky na dortu v podobě sladko-slaných ořechů, dává to tomu šmrnc. A ano, uvědomuju si, že v této části zním hodně často jako podomní prodavač hrnců. Když já si nemůžu pomoct, někdy je to prostě fakt tak dobrý :D