HEJT S TĚŽKÝM SRDCEM: BLACKDOG V PRAZE

Přidáno před 2 years
Původně jsem tenhle hejt vůbec psát nechtěla. Už z principu, že cením když se někdo snaží (a cením to i když mu to snažení zrovna nevychází). Jenže pak jsem asi dvanáct hodin po včerejší podstatně rozpačité večeři v nové, dlouho očekávané pražské pobočce Black Dogu zavítala do té mateřské v Berouně. Ten rozdíl byl tak markantní, že to prostě ignorovat nemůžu.

Ostatně můj kluk sepsal svůj hejt, tedy chci říct recenzi, za tepla už včera:

HEJT S TĚŽKÝM SRDCEM: BLACKDOG V PRAZE

Předem recenze musím říct, že jsem zaujatý. Tohle místo znám dobře, do nedávna tam totiž byla pivnice U Pomníku, kde měli jednu z nejlepších desítek v Praze. Interiér léty poznamenaný, obsluha taktéž, ale podnik měl to, co dnes mnoha místům v Praze chybí – genia loci. To pražské větvi Black Dogu chybí. Nemá se porovnávat, ale když už dáte restauraci stejné jméno, tak co vlastně čekáte? Rozumím tedy recenzím, že „to není jako v Berouně“. Ne, skutečně není a nebude (a nemyslím to zle). Nevím nakolik respektovat to, že něco je v záběhu, ale obsluha mě nepřesvědčila. Dlouho trvalo, než se na baru někdo zeptal, zda při čekání na stůl nechceme něco k pití (a to dva lidé neustále před námi leštili sklenice). I do zadní části podniku nemíří tak často, jak by možná mohla. 


Nutno říct, že obsluha má tu a tam své drobnější nedostatky i v Berouně. Ovšem - všechno ostatní včetně nabídky, kvality jídla, prostředí ale i jeho cen (!) je tak vypilované k dokonalosti, že jim prostě něco rádi odpustíte. Ne tak tady.

Mě osobně trochu zamrzelo okaté nabízení nejdražšího vína, když jsem jasně řekla, že chci něco úplně obyč, rozlévaného. No dobře, byznys se musí dělat. Když jsme se obsluhy zeptali na alergeny, dostali jsme ledabylou a nepravdivou odpověď a až na základě mírného nátlaku "víte, my bychom neradi riskovali, jí explodujou střeva když to sní a mohlo by vám to značně narušit statiku této bezpochyby historické budovy" se číšník odešel zeptat kuchaře.



Teď k samotnému jídlu - ne, pokud jste se těšili na berounský burger nebudete odcházet spokojeni. I když je jídlo dobré a kvalitní. Dejme opět slovo muži:


Pokud někdo tady svojí recenzi opřel o konzumaci hamburgeru, tak možná toužil spíš po „berounském“, než „novém“ zážitku. Nový BlackDog potěší specifickou skupinu – milovníků tapas. Já tenhle styl rád nemám, tento typ stolování mi připomíná korporátní kecy typu „pojďme něco sdílet, sharovat, bude zážitek a společně si pak zatleskáme“. Objednal jsem si Tapas tasting menu pro 1 osobu – Krkolomně znějící peruánské japonské sashimi z českých ryb – krásně jemné maso, velmi dobře ochuceno, vepřová panenka s restovanou quinoou, Kalamata olivami a koriandrovou smetanou, smažený lilek s vierge salsou a salátem. Vše bylo velmi chutné a vřele doporučuji.  


Mě osobně tři minitalířky za skoro čtyři stovky nepřijdou jako dobrý poměr cena výkon. Ale dobře, asi jsme dělnická třída. Je však třeba říct, že jakkoliv mě tapas v tomhle podání taky uvádí do rozpaků, všechno bylo skvělé - i třeba sušená šunka a sýr, který si dal náš kamarád. Narozdíl od rukolového salátu, který jsem si lehkomyslně objednala já. Za necelé dvě stovky, jsem dostala něco, co nedosahovalo ani kvality toho, co jsem si za zlomek ceny schopná udělat doma.



My si příště radši zajedeme a místo Palačáku absolvujeme cestu do Berouna. Ale tím vás nechci od návštěvy odrazovat. Jen mě vlastně trochu rozesmutnila. A to by se nad dobrým jídlem stávat nemělo.

Cestu z berounského stánku až do hlavního (gastronomického) města bude zajímavé sledovat, už jen proto, že si v reálu ověříme teorii „trvale udržitelného rozvoje“.